Mravenci jsou jedním z nejúspěšnějších druhů hmyzu, což je v konkurenci vážek, motýlů, brouků, včel a dalších více než 1 milionu druhů, opravdu úspěch. Jedním z důvodů může být vysoká míra spolupráce a organizace uvnitř mravenčí kolonie - i proto se mravenci řadí mezi tzv. sociální hmyz. Sousedícím koloniím, které vzájemně spolupracují se říká superkolonie.
Celou kolonii většinou řídí jen jedna královna, která je schovaná hluboko v hnízdě. Celý svůj život klade vajíčka, ze kterých postupně vznikají larvy, následně kukly, a nakonec noví mravenci, kterým se říká dělnice. Tyto dělnice mají rozdělené úkoly, takže některé se starají o královnu, některé o potravu a některé brání mraveniště před nepřáteli.
Když je kolonie dostatečně velká, začnou se, kromě dělnic, rodit i samci a samičky s křídly. Ty v období jara a léta vylétají z hnízda na takzvaný “svatební roj”, kde se páří. Samci následně umírají a samičky - nové královny, se rozletí do světa a zakládají nové kolonie.
A teď ty zajímavosti!
Dlouhověcí mravenci
Věděli jste, že takový mravenec se může dožívat až 10 let? A královna se může dožít dokonce až 20 let. Za tu dobu může porodit až 150 milionů vajíček!
Mravenci stavitelé
Většina mravenců bydlí v hnízdech, kterým se říká mraveniště. Tyto mraveniště mohou dosahovat až 2 metrové výšky (Mravenec lesní - Formica sp.). Naopak pod zemí se jedná o ohromné složité komplexy, které mají dokonce i ventilační systémy (Atta sp.). Jsou ale i takové druhy, které si staví hnízdo z listů (Mravenec krejčovský - Oecophylla sp.).
Siláci
Aby mohli mravenci takovéto stavby postavit, musí být neuvěřitelně silní. Proto mravenec unese až 20x násobek své váhy. To je stejné, jako kdyby lidé uzvedli malé osobní auto!
Mravenci farmáři
Druh Atta žije ve Střední a Jižní Americe. Svou potravu získává tak, že v okolí hnízda najde a ukousne kusy listů, které přinese do hnízda. Tam dělnice jednotlivé listy rozkoušou na jemnou hmotu. Na této hmotě mravenci pěstují houbu, kterou následně jedí.
Mravenci pastevci
Stejně jako se my lidé staráme o krávy, které nám dávají mléko, tak se i mravenci starají o mšice, které jim na oplátku dávají medový nektar. To můžeme vidět i u nás na českých zahradách.
Mravenec jako cisterna
Mravenec medonoš (Myrmecocystus mimicus) žije v horských pouštích, kde je obtížné nalézt potravu po celý rok. Proto v období hojnosti tvoří zásoby tak, že se některé dělnice naplní téměř až k prasknutí medovým nektarem. V období sucha pak tyto dělnice slouží jako zásobárna pro celou kolonii.
Dej mi pusu
Při pozorování to někdy může vypadat, že si mravenci dávají pusu. Jde ale o trochu něco jiného - mravenci mají dva žaludky, jeden slouží pro trávení potravy, zatímco ten druhý slouží pouze pro přenos potravy, tak aby si mohli dávat vzájemně ochutnat, co dobrého našli.
A to není zdaleka všechno! Dalo by se vyprávět o tom, jak mravenci hledají nejlepší cestu za potravou, jak si rozdělují úkoly a jak se vlastně domlouvají. Jaké zajímavé druhy můžeme najít třeba v pralesech nebo na pouštích, ale o tom zase někdy jindy…
Pokud chceš i ty pozorovat a zkoumat mravence, poslouží ti Mravenčí farmu - STARTER set, se kterou můžeš hned začít. Na mravencích je toho hodně co objevovat a mnohé se od nich můžeme naučit, tak směle do toho!
Přeji Ti mnoho úspěchů a zábavy v chovu mravenců.
Za HappyAnt,
Martin
